Pustina - Příběh první - 4. - Reakce

20. ledna 2009 v 9:17 | Otaku Woodbin |  Povídky, básně, texty
Část čtvrtá, odcestování.



Třicet cel. Stodvacet lidí.
Celá vesnice byla zavřená ve vězení. A každá cela byla plná.

"Bože můj..." řekl Michael
"To...udělali Ochránci?" Zeptal se Kyle
"Kdo jinej..." řekl jeden z Prospektorů.
"Proč?" Zeptal se další zProspektorů
"Kdo ví...třeba se vzbouřili, Ochránci si totiž občas přivydělávají vybíráním daně za život..." Řekl Michael.
"C..cože?" Otázal se zmateně Kyle.
"Platíš za to, že žiješ." Řekl potichu Greg.
"Co kdyby jste přestali kecat a pustili nás ven?!" Někdo zakřičel z nejbližší cely.

Jelikož klíče neměli, otevírali vším, co měli. Pokoušeli se urazit zámky pažbami zbraní, Greg používal svou záhadnou věcičku na roztavení zámků, Michael vzal do ruky páčidlo a Kyle mu pomáhal.

Zhruba do hodině byli všichni na svobodě. Kartograf byl zachráněn a mapy s ním. Michael se rozhodl promluvit se starostou a požádat jej o pomoc ohledně zásob. Prospektoři čekali před starostovým domem. Najednou se zevnitř ozvalo řev

"Vypadněte!" podle hlasu poznali, že jde o starostu.
Než však stačili nahlédnout dovnitř, co se děje, skrz zavřené dveře proletěl Michael. Starosta se díval skrz díru ve dveřích a měl velmi nespokojený výraz.

"Eh..." Ozvalo se ze země.
"Jsi v pořádku, Miku?" Zeptal se Greg.
"Trochu..ale ta vanilková na mě byla trochu moc..." Zablábolil Michael.
"Cože? Neni ti trochu blbě?" Zeptal se Kartograf.
"Ne..jsem v pohodě..." řekl Michael, když se zvedal ze země.
"Co se stalo?" Zeptal se Kyle
"Nejsme vítáni...přeřekl jsem se a on zjistil, že jsme Prospektoři..." Vysvětloval pomalu Michael...ale jakmile dořekl slovo Prospektoři, ostaní lidé ve vesnici se na ně začali podivně dívat.
"Neměli by jsme zmizet?" Zeptal se Greg
"A to rychle...starosta řekl, že jamile se jejich "Ochránci" proberou, že nás postřílej...A to jsme je před chvílí zachránili od vyhladovění v celách." Říkal znechuceně Michael.

Když opouštěli vesnici, pokoušeli se nepřitahovat pozornost. Byť sebemenší náznak toho, kam jdou, je mohl odhalit a Ochránci by si pro ně mohli klidně dojít.

Jakmile dorazili do tábora, začali rychle sklízet. Bránu složili a dali na Gregův karavan. Udusali doutnající oheň, nabrali vodu z řeky a benzín z cisteren a pomalu startovali.

Michael řídil svůj karavan a Kyle si v něm prohlížel mapy. a vůbec, všechnu tu Ztracenou technologii, kterou tam měl Michael nastřádanou. Bílé krabice s černým skleněným čtvercem. malé krabičky s tlačítky. Kovové skulptury sestavující se z podivných tyčí, pružin a ozubených kol. Podivné zelené desky s černými čtverečky a modrými válečky. Vše bylo úžasné. Kyla ta nádherná sbírka facinovala. Zdi karavanu byly polepeny nákresy, obrázky,podivnými schématy a papíry popsanými neznámými písmy i jazyky. To vše bylo nádherné. Na chvíli se zamyslel, co ty věci mohou dělat, ale na nic nepřišel.

Najednou se ozvala střelba. Kyle běžel do kabiny aby se podíval, co se děje. Nebyl to příjemný pohled. Sklo vozu bylo od krve...a ležela na něm něčíruka...bez těla.

"Co se to děje?" Zakřičel Kyle. Snažil se překřičet ten hluk, co se ozýval z venčí.
"Ochránci...našlo nás...teď se náš pokusili zastavit...zátrasem....ale měli smůlu...díky bože za pancíř a kotoučové pily!"
Kyle se běžel podívat k zadnímu oknu karavanu. Zhruba 100 metrů za autem byl zamtek. Zátras z nábytku (proražený), několik těl (některá byla na víc částí), a ti co ještě stáli, stříleli ze svých velkých šestihlavňových zbraní.

Kyle zase běžel do kabiny.
"Co ostatní, jsou v pořádku?" Zeptal se Kyle.
"Jo. Jeli jsme třetí. Greg se svým autem zázraku prorazil zátras. No, prorazil, spíš odhodil...nějakym gravitačně-energeticky dělem či co. Prej to dělá něco s nulovou energí. Nerozumim zomu tolik jako on...ale to je jedno. Za ním jel Frank, náš expert na zbraně. Ten začal střílet z děla, který má předělaný k autu. No a já jsem jen vytáhnul kotouče abych vyčistil zbytek zátrasu."
"Jo...chápu...a šla by ještě vyčistit ta ruka ze skla? Není to moc pěknej výhled na cestu..."
"Jasně..." Michael zmáčknul tlačítko a najednou se zpod skla vynořily malé kovové tyčky, které smetly ruku a krev ze skla.
"Jak dlouho asi pojedem?" Zeptal se Kyle.
"Přibližně dva týdny, plus minimálně sedm zastávek na doplnění zásob. Každá zastávka dva až tři dny. Podle ochoty vesničanů..." Vysvětloval Michael.

Jsou zpátky na cestě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se vám povídky ze série "Pustina" ?

Jo, jsou super! 26.6% (25)
Dobrý 10.6% (10)
Ujdou 5.3% (5)
Nic moc 2.1% (2)
Hrozný... 46.8% (44)
Je to divný... 8.5% (8)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama